NĚCO Z MINULOSTI NAŠEHO SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ VE VÍTĚJEVSI

Zákonem zemským ze dne 25. května 1876 ukládá se obecním představenstvům, by v obci padesáti čísel čítajících, zřízen byl sbor hasičský.

Tak začíná kniha památní sboru dobrovolných hasičů ve Vítějevsi. Místní sbor byl založen  1. března 1887. Z činných 36 členů si po volbách zvolili do správní rady následující: učitel Josef Chalupník – předseda, Peregrin Meisl – velitel,  František Šuster – místovelitel,  Šalamoun Tandler – jednatel a pokladník,  Ignác Moravec – náčelník lezců, František Kabát – náčelník stříkačky, Izidor Janků – podnáčelník lezců, Josef Krejsta – strojník, Jan Janků – důvěrník.

     Od obce dostává sbor čtyřkolovou stříkačku od firmy Smékal Praha Smíchov se 100 metry hadic za 800 zlatých. Taktéž bylo odevzdáno 12 pásů pro lezce, 24 pásů pro stříkačníky a 36 kusů přileb.

     Již v měsíci červnu se sbor zúčastnil požáru v Německé Bělé, za což se sboru dostalo od slavného c. k. okresního hejtmanství pochvalného uznání. Další požár, u kterého sbor zasahoval, byl statek paní Kateřiny Ducháčkové ( Daňkové) č. p. 88, v září roku 1887. Při tomto požáru sbor chránil v sousedství se nalézající hostinec Františka Šustra a c. k. dvůr.

Odměnu 15 zlatých obdržel sbor od Jakoba  Frieda ve Vídni, jenž měl továrnu na hedvábí v domě Františka Šustra. Od c. k. vrchní správy v Bystrém obdržel sbor pochvalné uznání a příspěvek 15 zl. A pro mužstvo jeden hektolitr piva. Požáru se zúčastnily rovněž bratrské sbory: Bohuňovský, Křetínský, Svojanovský a Brněnecký.

     Sbor pořádal v témže roce hasičský výlet do Kostelního lesa a v prosinci zábavu v hostinci Peregrína Meisla. Na začátku roku přistupuje sbor k hasičské jednotě okresu Poličského. První veřejné cvičení odbýval sbor dne 29. července 1888 za přítomnosti následujících sborů? Bohuňovský, Křetínský, Svojanovský, Německo Bělský a zastoupeny sbory svými veliteli Bysterský a Hartmanický. V dalších letech sbor zasahuje u dalších požárů v místě i v okolních obcích, za což se mu dostává pochval od okresní jednoty, jenž postavila sbor náš, co by vzor ostatním sborům.

     V roce 1897 výbor sboru rozhodl se ku zakoupení sborového praporu. Přičiněním pana velitele byla učiněna sbírka po obci i v obcích okolních, která vynesla 64 zlatých. Prapor byl objednán dle podaného návrhu u pana Jana Treukvalda z Prahy. Dodání praporu bylo vymíněno na květen 1898. Slavnost svěcení praporu s oslavou 50ti letého panování Jeho Veličenstva, císaře a krále Františka Josefa I., byla konána 30. května 1898. Svěcení praporu vykonal pan vikář Jan Hejtmánek z Německé Bělé. Ku slavnosti této byli pozvány všechny okolní sbory a spolky. Matkou praporu se stala a stuhy v českých barvách na prapor věnovala Irma z Doubků. Při slavnosti ji zastupovala paní Felissová, choť továrníka z Brněnce. Kmotrou praporu se stala paní Zyvlová, hostinská a matka praporu z Moravské Chrastové. Družičkou praporu se stala paní Aloisie Janková z Vítějevsi. Na pořízení praporu rovněž přispěli pan rytíř z Doubku z Brněnce 10 zlatých, pan Lövv Berr továrník z Brněnce 5 zlatých, pan vikář Jan Hejtmánek z Německé Bělé 3 zlatý, paní Zyvlová hostinská a matka praporu z Moravské Chrastové 15 zlatých, paní Lövv Berrová choť továrníka z Brněnce 5 zlatých. Za prapor sbor zaplatil 155 zlatých.

     V památné knize je asi dvacet zápisů z této slavnosti. Například: vlastnoruční zápis Irmy z Doubků, která píše: „ Bůh popřeiž Vám ve sboru Vašem svornost a zdar Vašemu dílu“. Nebo za školu ve Vítějovsi pan učitel Kovanda: „ Věrnost naši nikdo nezmaří, proto sláva králi, císaři“. A pan Josef Kryšpín, starosta jednoty okresu Poličského,píše: „ Věncem nezištných skutků a ratolestmi lásky, k Bohu a bližnímu zdobte provždy prapor svůj“.

 Od roku 1898 až do roku 1907 jsou v knize krátké zápisy od nepodepsaného zapisovatele. Většinou se jedná o zásahy sboru při požárech v místních i okolních obcích a o schůzích konaných.

     Zde zápisy do památné knihy končí. Důvod není znám. Snad pisatel odešel ze sboru nebo z obce.Dále začíná nové zápisy psát pan MUDr. Lopour jako kronikář Místního národního výboru. Ale o tom zas někdy příště.

Z památné knihy vypsal                                                                   Josef Ducháček

                                                                                                     starosta SDH Vítějeves